V první řadě je potřeba říci, že BOZP je v ČR poměrně mladým oborem, respektive stále je velmi často z pohledu zaměstnavatele spojována jen s výdaji, které nejsou zanedbatelné a nepřináší žádnou přímou návratnost. V očích zaměstnavatele je to pouze papírování bez užitku a tedy ztráta času i financí na to vynaložených. Často je to spíš čekání na to až se něco stane, podle hesla "Šak to tak děláme už roky a ještě se nic nestalo".

Ovšem je důležité si uvědomit, že soustavné investování do BOZP a zdraví neohrožujícího pracovního prostředí je velmi potřebné a pro zaměstnavatele přínosné. Pouze pokud je zaměstnanec spokojený, cítí se ničím neohrožován, na jeho pracovišti ho neruší žádné zdraví ohrožující vlivy a jeho pracoviště je ergonomicky přijatelné, může podávat 100% výkon, což znamená vyšší efektivitu a tedy i efektivnější a ziskovější proces. Toto už před nějakou dobou pochopily především západní a severské společenství, kde je BOZP trvalou a nedílnou součástí politiky zaměstnavatelů, kteří moc dobře ví, že investice do zlepšování BOZP a firemní kultury se vyplácí. Nemluvě o tom, že přímá zodpovědnost vedoucích pracovníků v oblasti BOZP daná zákonem, může v krajních případech skončit až trestní odpovědností.

Když se řekne BOZP v drtivé většině si řada lidí představí otázku řešení pracovních úrazů, popřípadě jejich minimalizaci a právě na nich měří management společnosti výsledky a potřebu BOZP. Problematika celého BOZP však netkví jen v otázkách pracovního úrazu. BOZP je celý komplexní obor vyznačující se mnoha faktory. Je chyba domnívat se, že množství pracovních úrazů je jediná měřitelná vlastnost BOZP, protože to jsou jen projevy bezpečnosti bez jejichž řádných pilířů se nedá o komplexním pojetí BOZP mluvit, neboť základem BOZP je monitoring vnitřních i vnějších procesů, jejich jevů, komunikace a následné správné hodnocení těchto vstupních dat, které jsou základem pro správné vytvoření analýzy rizik, tedy dokumentace a záznamů, které musí být řešeny podle legislativních požadavků a následném nastavení reálných cílů BOZP, tedy za předpokladu, že bude vytvořena pozitivní firemní politika bezpečnosti práce. Až tedy v okamžiku, kdy dojde k nastavení takto fungujících prvků BOZP, se stává úrazovost, popřípadě procentuální vyjádření míry skoronehodovosti, faktorem měřitelným a vypovídajícím, tedy vedení společnosti prospěšným a nezbytným pro následná rozhodnutí a opatření.

Máme zde tedy rovnici: spokojený, bezpečně se cítící zaměsntanec = vyšší efektivita pracovního procesu. Dále je to: komplexní řešení a struktura BOZP = bezpečně se cítící, tedy spokojený zaměstnanec. Jake tedy docílit toho, aby byly tyto rovnice opravdu naplněny? Tak jako všechno i BOZP musí mít jasnou strukturu, koncepci a hlavně podporu vedoucích zaměsnanců. Za předpokladu, že vedoucí zaměstnanci budou brát BOZP jen jako jakési nutné zlo, zaměstnanci budou mít stejný pohled, ne-li ještě horší. Je tedy nutné ukázat BOZP jako fungující, prospěšnou a samozřejmě nezbytnou součást procesu firmy. Samozřejmě že nastavit celou strukturu tak, aby opravdu pracovala a fungovala není úplně jednoduché a změnit vnímání lidí je ještě obtížnější. Každopádně možné to je a výsledek jako takový určitě stojí zato.

Aby tomu tak mohlo být i u Vás, ve Vaší firmě či společnosti, dovolíme si v několika dalších následných článcích přinést několik typů a rad, jak se s problematikou BOZP vypořádat a zvládnout ji tak, aby byla opravdu ku prospěchu. Co tedy můžete čekat? Jak změnit pohled a vnímání BOZP ve firmách. Jak vybudovat fungující strukturu BOZP. Jak se vyvíjí BOZP a co je nutné, aby se vývoj v mé společnosti nezastavil, popřípadě se nevydal špatným směrem. Jak se vypořádat s neustálými změnami v legislativě.

Na školení BOZP a PO se můžete přihlásit ZDE.